Rtuť

28. ledna 2007 v 15:45 | Muninka:-) |  ◄ Referáty ►
VLASTNOSTI
Rtuť - Hg - je jediný kov a kromě brómu jediný prvek, který je při obyčejné teplotě kapalný. Tuhne při -38,9 °C na houževnatý a kujný kov, tak měkký, že se dá krájet. Vře za normálního tlaku při 357,3 °C, avšak již za obyčejné teploty se vypařuje. Povrchové napětí tekuté rtuti je velké, což se projevuje tím, že při rozlití se rtuť rozpadne na kuličky a že nesmáčí stěny nádob. Svými chemickými vlastnostmi se rtuť podobá drahým kovům. V čistém a suchém stavu se při obyčejné teplotě na vzduchu neokysličuje. Okysličuje se při zahřívání na teplotu asi 400 °C, ovšem pak se vzniklé kysličníky opět rozkládají. Vlhký vzduch okysličuje i čistou rtuť, na níž se pomalu tvoří tenká vrstva kysličníku rtuťnatého.
POUŽITÍ A JEJÍ SLITINY
Použití rtuti je velmi mnohostranné. Nejvíce se jí spotřebuje v podobě různých sloučenin (jako jsou dezinfekční látky a léčiva, třaskavá rtuť, barvy a různé nátěry). Jako kovu se spotřebuje nejvíce rtuti v různých fyzikálních a elektrochemických přístrojích (teploměrech, tlakoměrech, rtuťových vývěvách), v přístrojích k analýze plynů, kontrolních přístrojích. Kovová rtuť slouží dále na filtry při výrobě plsti, na zubní amalgámy, na amalgamaci při výrobě zlata a stříbra, na zlacení a stříbření v ohni apod.
S velkým počtem kovů tvoří rtuť slitiny, tzv. amalgámy. Tvoření amalgámů souvisí se schopností rtuti rozpouštět některé kovy. Velmi dobře se tvoří amalgám zlata, stříbra, dále kadmia, zinku, olova, vizmutu a cínu, nesnadno amalgám mědi, arzénu, antimonu a platiny, a to jen v jemném rozptýlení (suspenzi). Platina tvoří za studena amalgám jen v přítomnosti zinku a cínu.
RUDY A NALEZIŠTĚ
V ryzím stavu se vyskytuje rtuť v přírodě velmi vzácně. Získává se skoro výhradně z rumělky (cinabaritu), což je sirník rtuťnatý HgS.
Již ve starověku se vyráběla rtuť ve španělském Almadenu, kde jsou nejstarší a nejbohatší rtuťové doly na světě ,ve kterých se těží cinabarit dodnes. Z evropských nalezišť mají dnes význam ještě doly v Idrii (Jugoslávie) a v Monte Amato v Itálii.
VÝROBA RTUTI
Rtuť se vyrábí většinou jen suchou cestou. Dá se získat nejsnáze ze všech kovů přímo z rudy, a to jednoduchým pražením za přístupu vzduchu a kondenzací rtuťových par.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Avrilka Avrilka | E-mail | Web | 11. dubna 2007 v 7:13 | Reagovat

Tento tvůj referát mě zachránil před pětkou máš to tady ůblně bomba. Moc ti děkuji!!!!!!

2 indy&wich indy&wich | 11. ledna 2008 v 18:08 | Reagovat

jj me tak y z kusma to mas z referaty.cz

3 Alexandra Alexandra | 12. února 2008 v 18:36 | Reagovat

Moc díky já nikde nemohla nejí vlastnosti rtuti byla jsi moje záchrana díky

4 chemieprvku chemieprvku | Web | 1. srpna 2012 v 11:12 | Reagovat

Největším producentem rtuti je v současnosti Čína (1400 t) a Kykrgízie (250t), historická španělská a slovinská ložiska cinabaritu nemají z celkového pohledu dnes už témař žádný význam. Údaje na Wiki jsou zastaralé a vyházejí z neověřených zdrojů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.