24. června 2007 v 22:18 | Muninka:-)
|
Datum (den) | Tlak vzduchu | Odchylka * | BIO | Teplota (0C) | Stav počasí |
3.6. (neděle) | 1018,7 hPa | +5,46 hPa | 1 | 20,1 | oblačno, zataženo |
4.6. (pondělí) | 1020,1 hPa | +6,86 hPa | 1 | 20,1 | polojasno, oblačno |
5.6. (úterý) | 1017,4 hPa | + 4,16 hPa | 1 | 25,3 | polojasno, bouřky,déšť |
6.6. (středa) | 1014, 6 hPa | +1,36 hPa | 1 | 25,6 | polojasno, zataženo,déšť |
7.6. (čtvrtek) | 1014, 7 hPa | +1,46 hPa | 2 | 26,7 | jasno, déšť |
* Hodnota normálního atmosférického tlaku je 1013,24 hPa
Průměrná hodnota atmosférického tlaku ve sledovaném období = 1017,1 hPa
Čerpáno z televizní předpovědi počasí
Troposféra:
Troposféra je část
atmosféry sahající od zemského povrchu k
tropopauze ,která odděluje troposféru od výše ležící
stratosféry. Na
rovníku je troposféra mocná kolem 18 km, v mírných šířkách sahá k 11 km a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km.
Změna teploty vzduchu s výškou je větší než v jiných vrstvách. Průměrný pokles teploty vzduchu s výškou je 0,65 °C na 100 m, nicméně průměrná hodnota ve spodní troposféře je nižší díky častým výskytům
inverze teploty vzduchu - okolo 0,30 až 0,50 °C na 100 m. Nad tropopauzou teplota roste. Čili celková teplota je v rozmezí 17°C až do -52°C.
Tlaková výše:
Anticyklóna neboli
tlaková výše je v
meteorologii oblast vyššího
tlaku vzduchu v
atmosféře. Tento "nahromaděný" vzduch svou vahou klesá dolů a dole se rozbíhá do všech stran. Vlivem
Coriolisovy síly (
setrvačná síla, působící na
tělesa) se na severní polokouli vzduch proudící z anticyklóny stáčí ve směru hodinových ručiček; na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček. Anticyklóna je základním tlakovým útvarem.
Tlaková níže:
Cyklóna (tlaková níže) je oblast se sníženým
tlakem vzduchu. Opak tlakové výše (anticyklóny) .
Okluzní fronta: Okluzní fronta je úzké rozhraní mezi studenou a teplou vzduchovou hmotou, přičemž studený vzduch již vytlačil, uzavřel (uzavřít = lat.okludo) téměř veškerý teplý vzduch od zemského povrchu. Projevuje se jako studená fronta se slabšími účinky, mnohdy se rozpadne ještě dříve, než z ní začnou vypadávat atmosférické srážky, její teplotní vliv na počasí je nevýrazný.
Meteorologie - atmosférická fronta, která vznikne, když studená fronta dostihne frontu teplou, přičemž teplejší vzduch je vytlačován do vyšších hladin. V případě, že vzduch za původní studenou frontou je chladnější než vzduch před původní teplou frontou, má okluzní fronta charakter studené fronty, v opačném případě charakter teplé fronty.
Oblačnost: Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí
oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. Množství oblačnosti lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu
Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země. Dříve byli pod pojmem oblačnost chápány všechny
oblaky a jejich skupiny, přičemž se uvažovala oblačnost nízká, střední, vysoká, konvektivní, orografická, proměnlivá a jiná další. U oblačnosti se stanovovaly druhy, tvary a odrůdy, výška základny, ale také množství a hustota. A právě pro množství oblačnosti se dnes užívá označení oblačnost.
Na
meteorologických mapách se oblačnost (množství oblačnosti) zaznamenává přímo do staničního kroužku pomocí specifických symbolů.
Vznik větru:
Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek.
Závěr: Souvislosti z pozorovaných pěti dnů nejsou nějak zřetelné, ale přeci jenom tam nějaké jsou. Když byla větší teplota vzduchu, byla menší oblačnost a večerní přeháňky a bouřky. Jinak sem nějak velké souvislosti nezpozorovala.
Práce se mi zpracovávala bez velkých problémů, jen sem měla problémy vysvětlit pojmy bez odborných názvů.
Nj proste dobry dam to do referatu ale seres me nechces to udelat ze zadu ?