Systematika hudebních nástrojů

6. srpna 2007 v 21:22 | Muninka:-) |  ♫ HUDBA ♫
Už v dávných dobách se lidé pokoušeli vnést mezi hudební nástroje určitý řád. Začali je rozdělovat do skupin podle nejrůznějších kritérií a postupně vytvářeli jejich ucelenou systematiku. Například ve staré Číně dělili lidé hudební nástroje podle druhu použitého materiálu na kamenné, hliněné, kovové, kožené, hedvábné, dřevěné, dýňové a bambusové. V Evropě se ve středověku hudební nástroje zase rozlišovaly podle způsobu hry a podle vibrujících součástí na dechové, strunné a bicí. Jiná metoda dělení vycházela ze síly zvuku. Žádný z mnoha systémů však nebyl s to uvést všechny nástroje do uspokojivého pořádku, a proto dodnes vznikají stále nové systémy. V současnosti většina hudebních vědců používá rozdělení, které vymyslel r. 1880 belgický nástrojař Victor Charles Mahillon a které v r. 1914 zdokonalili hudební vědci Curt Sachs a Erich Moritz von Hornbostel v Berlíně. Podle nich se nástroje dělí na základě jejich vibrující části na: aerofony - např. flétna, varhany, fagot, lesní roh - rozechvívají vzduch ; chordofony - např. housle, kytara, harfa, klavír - rozechvívají strunu ; membranofony - např. kotle, tamburína, bubny - rozechvívají blánu (membránu) ; idiofony - např. zvon, činely, gong, triangl - rozechvívají celé těleso. Později se objevily elektrofony - např. syntezátor. Dnes se nástroje rozdělují podle způsobu hry (např. tvoří-li se tón tak, že hráč do nástroje fouká, jedná se o nástroje dechové). Protože by toto rozdělení zcela nestačilo, neboť existuje mnoho druhů hudebních nástrojů, dělí se tyto dále podle materiálů, z něhož je vyrobena ta část, která přímo utváří tón (např. dechové nástroje se dělí ještě na dřevěné a žesťové převážně z mosazného plechu). U strunných nástrojů vzniká tón vibrací struny. Také strunné nástroje dělíme do podskupin: nástroje smyčcové, u kterých se struny rozeznívají smyčcem, a drnkací, kde se struny rozechvívají prstem nebo trsátkem (plektrem). Mezi klávesové nástroje patří všechny ty, které mají klávesy a klaviaturu (přičemž mohou být vlastně strunné, dechové a elektrofonické). U bicích nástrojů se tluče rukou nebo nějakým předmětem na nástroj nebo jeho část. Poslední skupinu představují elektrofonické hudební nástroje. Dá se na ně hrát různým způsobem, jedno však mají společné - bez elektrického proudu zůstávají němé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.