MALÍČEK - Návštěva chrudimského gymnázia

5. prosince 2007 v 21:49 | Muninka:-) |  Základka

Jistě ani vás nenechává vaše budoucnost tak úplně chladnými. Každý má své zdroje, ať už to jsou rodiče, přátelé a na naší škole hlavně učitelé. Traduje se mnoho pravdivých i nepravdivých fám. Chtěly jsme přijít na to, jak je tomu na chrudimském gymnáziu. Je pravda, že učitelé jsou vysazení na žáky z Malíka, studenty berou jako otroky? Opravdu jsou tam tak nepříznivé podmínky pro studium? Chodby připomínají tmavé uličky smrti? Pokusíme se vám tento problém vyjasnit. Naše odvážná parta pěti holek pronikla přímo do jádra školy. Na co jsme přišly a které fámy se potvrdily, se dozvíte v následujících odstavcích…
"Dělej, pojď už, ať nepřijdeme pozdě!" křičí na mě Káťa. Jsme všechny, a tak vyrážíme směr Gymnázium Josefa Ressela. Cesta nám utíká rychle a než se nadějeme, tak stojíme před gymplem. Trochu ostýchavě vlezeme do budovy, ve které už na nás čeká pan ředitel Eduard Beránek. Na první pohled příjemný a charismatický muž, jehož postava je na jeho věk chvályhodná. Po formálním přivítání a obdržení brožurek jsme se vydaly do tříd osmiletého gymnázia. Jakožto zájemci o studium na střední škole nás neodmítli ani profesorové prvních ročníků, v gymnaziální mluvě kvinty. Trochu nás zastrašil přístup profesorů, na který nejsme zvyklí. Žvýkačka je zde asi považována za předmět totálně nevhodný. Jinak si totiž nedokáži vysvětlit, proč se tak se zachovala jistá profesorka fyziky, která hned jak jsme ji pozdravily a zeptaly se, jestli bychom se mohly podívat do hodiny, tak ukázala na koš. Ale záhy jsme ji přesvědčily, že i my oplýváme znalostmi v oblasti slušného chování. Snažily jsme se porozumět i látce, kterou v hodině fyziky probírali, samo sebou jsme v daném tématu nepronikly do takových detailů jako studenti gymnázia, ale rozhodně jsme se nemusely stydět. Na konci hodiny nás dokonce paní profesorka Pražanová, myslíme, že je na místě být trochu konkrétní, pochválila a uznala, že nás trochu podcenila, dokonce i pozvala na další hodinu. Spolu s ní jsme se přesunuly do deváté třídy, tedy kvarty. Jednalo se o hodinu matematiky. Profesorka působila příjemnějším dojmem, bylo znát, že kvarta je oproti kvintě plná svatoušků. K našemu údivu se i zde najdou podobnosti s Malíkem, samozřejmě se jedná o individuální profesory. Uvedla bych například již zmíněnou matematiku, kde žáci dostali na výběr, kterou známku ze dvou testů si nechají zapsat. U kvarty jsme zůstaly ještě na další vyučovací hodinu. "Konečně hodina, kde budeme mít navrch," řekly jsem si. Jak je známo, na gymnáziu se začíná s druhým cizím jazykem až v devítce. Rozdělily jsme se tedy podle toho, která z nás má francouzštinu a která němčinu. Bylo vidět, že toho umíme opravdu víc než zdejší gymnazisté J. Poslední hodinou strávenou na gymnáziu byla hodina dějepisu v kvintách. Profesorka působila mile a celkově se nám styl vyučování líbil. Nejdříve totiž zvolila formu diskuse a ověření znalostí žáků a teprve potom vše srozumitelně nadiktovala.
Závěrem? Určitě se projevila trocha podcenění nás jako žáků Malíka, ale doufám, že jsme na učitele udělaly dobrý dojem a že tyto předsudky nechají stranou. Celkem překvapené jsme byly z přístupu učitelů ke studentům. Berou je jako osobnosti. Ale usoudily jsme, že šlo někdy možná o přetvářku. Největším handicapem této školy stále zůstává vybavení. Ani zevnějšek, ani útroby školy nepůsobí na povědomí člověka kladně. Tělocvičny, chodby i některé "specializované" učebny by potřebovaly nemalou investici kraje. Den strávený na chrudimském gymnáziu jsme braly jako novou zkušenost, která se nám bude určitě hodit při volbě střední školy.
Nikola Hrouzková IX. A
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nika nika | 2. května 2008 v 22:09 | Reagovat

ty jo ..smaž to...takový trapný články:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.