Světová hospodářská krize

10. ledna 2008 v 21:36 | Muninka:-) |  ◄ Referáty ►
SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE
Po překonaní poválečné krize se hospodářství rychle zotavovalo. Dalo by se říci, že výroba po celá 20. léta vzrostla (tzv. konjunktura), Největšího vzrůstu dosáhlo hospodářství v roce 1926-1929. Zhroucení kursů akcií na newyorské burze 24. října 1929 však znamenalo počátek nejdelší a nejhlubší hospodářské krize, která měla nejen ekonomické, ale i dalekosáhlé sociální a politické důsledky.
Příčiny krize
Hlavní příčinou krize byla finanční krize v USA. Ve 20. letech částečně vděčila americká ekonomika za svůj rychlý rozvoj několika miliardám dolarů, která Londýn splatil USA za válečné půjčky. Bezohlední spekulanti vyhnali ceny akcií v USA nad jejich skutečnou hodnotu. V říjnu 1929 začali lidé podléhat panice a rychle prodávali své akcie. Na burze v New Yorku se během jednoho dne prodalo 13 milionů akcií. Tento krach vyvolal velkou hospodářskou krizi. Ceny klesly tak rychle, že mnoho lidí přišlo o všechny peníze. Banky se tak samy ocitly bez prostředků a mnohé zkrachovaly, poptávka po zboží silně poklesla. Ne klesající poptávku reagovali podnikatelé omezováním výroby, propouštěním dělníků a snižováním jejich mezd. Součastně se snažili prodat zboží, co měli na skladě. Ceny proto klesaly a lidé si nemohli kupovat zboží, protože neměli za co. To vedlo k uzavírání dalších a dalších továren a zvyšování nezaměstnanosti.
Celosvětová krize
Hospodářství průmyslových států bylo již v té době propojeno vzájemným obchodem i vlastnictvím akcií, podílů ve velkých firmách apod., a tak se krize z USA rychle šířila do ostatních zemích a postupem času zachvátila takřka celý svět. Zasažena byla nejen průmyslová výroba, ale i obchod a zemědělství. Průmyslová produkce silně poklesla. Krize výroby vedla i ke krizi měnových systémů. Většina vlád se snažila svou měnu vůči zahraničním měnám devalvovat (snížit hodnotu). Tím mělo dojít ke snížení ceny výrobků pro zahraniční zákazníky. Výsledky však nebyly moc dobré. Přes tato opatření objem světového zahraničního obchodu poklesl v době krize na jednu třetinu. Vlády vyspělých zemí nadto nebyly schopni koordinovat své úsilí o ukončení krize.
Nezaměstnanost zachvátila také celý svět. Životní podmínky nezaměstnaných a jejich rodin byly více než kruté. Státem organizované "záchranné sociální sítě", tedy podpory a sociální dávky, nebyly připraveny na masovou nezaměstnanost, v USA tehdy vůbec neexistovaly. Výrazem zoufalství byly stávky, hladové pochody, sociální nepokoje a bouře.
Řešení
Asi nejznámější praktické řešení krize předestřel ve svém programu New Deal americký prezident Franklin Delano Roosevelt. Díky tomu programu vyhrál v listopadu 1932 prezidentské volby. Základem Rooseveltova řešení bylo oživení ekonomiky pomocí státních zásahů. Stát měl zesílit dozor nad bankovnictvím. Byla přijata i řada sociálních opatření - minimální mzdy, délka pracovní doby, penzijní připojištění atd. Tato opatření a státní dozor nad finančnictvím zůstaly trvalým přínosem New Dealu, jinak byly výsledky Rooseveltova úsilí problematické. Ekonomická situace se v polovině 30. let začala zlepšovat, ale je otázkou, nakolik k tomu přispěly státní zásahy a nakolik došlo ke zlepšení přirozenou cestou. Nezaměstnanost zůstala nadále vysoká. Definitivní obrat k lepšímu nakonec nepřinesl New Deal, ale orientace na válečnou výrobu v roce 1939.
Situace v Evropě
Podobnou cestou jako v USA a s podobnými výsledky řešila krizi i většina vyspělých evropských států. Zde ostatně státní zásahy do ekonomiky nebyly takovou novinkou jako v USA . Krize v Evropě měla však ještě vážnější důsledky. Existenční nejistota, jež zasáhla desítky milionů lidí, posílila extrémistická hnutí na levici i na pravici. Jejich vůdci slibovali, že namísto demokratického a postupného řešení krize, tak, jako je představoval např. New Deal, dokáží problémy vyřešit jinak - naráz a provždy.
Závěr
Myslím si, že krize byla i v tehdejší době úplně zbytečná. Kdyby všichni uměli nakládat s penězi, nemohlo by se toto nikdy stát. Bylo ale dobré, že to chtěl někdo řešit, ať už úspěšně, nebo ne.
Informace se mi zpracovávali dobře, čerpala jsem hlavně z učebnice a z encyklopedie Historie světa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kkiki kkiki | 1. listopadu 2008 v 16:14 | Reagovat

hodne jsi mi tim pomohl/a dik :-*

2 kača kača | 29. září 2010 v 20:00 | Reagovat

diky moc mi to pomohlo

3 Hatts Hatts | 1. června 2012 v 16:29 | Reagovat

dobrý ale máš tam hrubky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.