Po dlooouhé době...

7. dubna 2009 v 19:25 | Muninka:-) |  ♥ MOJE ♥
Po dlouhé době zas jeden nesmyslný článek...
Děkuju za podporu...přichází mi (ač na to koukam s otevřenou pusou) hodně e-mailů, jakto že blog upadá...odpověď na to je celkem prostá - poslední dobou nežiju - jen přežívám :)
Nevím, čím to je. Možná tím, že toho mám hodně, nebo tím, že se snažím přidělávat ještě víc starostí než je třeba. Můj obvyklý den začíná v 6:30, končí v časných raních hodinách, kdy odkládám sešit (většinou matika, čeština nebo chemie) a usuzuji, že v jednu hodinu bych opravdu měla jít spát. Během dne studuji na gymnáziu (doufám, že jste si všimli, že můj písemný projev se od dob minulých hodně změnil..doufám, že k lepšímu :o)) Po náročném dopoledni a části odpoledne mám každý den spoustu jiných aktivit - zkošky s bigbandem, filharmonii, zuškou, hodiny klavíru, autoškolu, brigádu...a tak se každý den stává, že chodím domů v devět hodin večer. Totálně vyčerpaná, hladová a plná rozporuplných pocitů z prožitého dne sedám k televizi a dopřávám si aspoń půlhodinku nicnedělání. Poté usoudím, že bych se měla jít učit, jenže v tuhle hodinu mě to už vůbec nemyslí, proto jsou výsledky ve škole takové jaké jsou (otřesné, jsem ráda, že už nepropadám, ale čtyřek tak stále není málo...). Někdy si tak říkám, jestli tohle všechno stojí za to...ten věčný shon a časový pres během dne. Co by bylo kdybych si místo studia gymnázia vybrala jinou školu? Bylo by to lepší? Nebo ne? ... Nevím. Nad touto otázkou je trochu pozdě přemýšlet, proto se snažím, aby mé výsledky byli co nejlepší i přes to všechno, ale prostě to nejde. Někteří spolužáci si myslí, že na "to" kašlu schválně abych byla jak já občas v legraci po "vzoru" jedné mé bývalé spolužačky říkám - "rebelka" :D, dokonce tvrdí, že ve skutečnosti nejsem tak "chytrá", jak mi nabulíkovali na základce...možná mají pravdu. Doufám ale, že jednou dokážu něco, co jiní ne. Poslední dobou se toužím od ostatních odlišovat. Nechci být jako všichni ostatní.
To se odráží i na tom, jak se v posledních měsících změnilo mé chování, myšlení a názory. Možná že jsem si trochu urovnala, co je pro mě důležité a co ne, snad i proto, že jsem trochu dospěla (no, i když nevííííím :D) Ale cítím se být dospělá...a to mi je teprva necelých (ale brzo už ano) 16 :). Dokážu vidět problémy tam, kde jsem je dříve neviděla...prostě tak, jako dospělí lidé. Je to fakt děsné. Chtěla bych všechno vrátit tak o rok zpátky. Nasekala jsem hodně chyb...hodně vééélké chyby...moc to chci změnit...bohužel, co se stalo, stalo se :(. Hlavně jedna radikální chyba mě mrzí...díky ní je teď moje psychika často na bodu mrazu, hodně večerů ztrávím nad tím, že o tom přemýšlím a říkám si, co by bylo kdyby...ale tak dost bylo nesmyslných keců plných pesimismu :) Jsem přeci rozená optimistka a všechny tyhle problémy dokážu hravě vyšeřit. Zrovna dneska jsem se na všecko vykašlala a užívám si doma volna. A s radostí píšu tento článek, díky kterému jsem se ze všech problémů vypsala...a teďka už bude všechno jenom lepší :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milka Milka | E-mail | 29. dubna 2009 v 19:16 | Reagovat

jo tak ohledně ty blbý nálady jsme na tom stejně. :) taky bych hodně věcí vrátil, kdyby to šlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.