Literatura 9. - 14. stol. na našem území

3. května 2009 v 13:18 | Muninka:-) |  ◄ Referáty ►
Staroslověnská literatura na našem území
počátky v 9. století, první památky jsou psány staroslověnsky, souvisí s rozšiřováním křesťanství ve Velkomoravské říši, kníže Rastislav - přijal křesťanství z východu - obával se německého vlivu, nepřítel Bulharská říše-spojení s Franskou říší (Německo), v r. 862 byzantský král Michal III. s nápadem souhlasil - rozšíření vlivu
- v r. 863 došli Konstantin a Metoděj
Konstantin - jeden z nejvzdělanějších mužů té doby, působil na Cařihradské vysoké škole, označován Filosof, filosof, teolog, jazykovědec
Metoděj - výborný řečník, organizátor, administrátor, diplomat, jméno má už církevní
- byli poslání do Čech - charakter mise
- bilingvisti - řečtina, slovanský jazyk - staroslověnština- slovanské nářečí v okolí Soluně, nejstarší slovanský doložený jazyk
- přeložili část bible, vytvořili nové písmo - hlaholici - na podkladě liter malé řecké abecedy, později upraveno na cyrilici - podkladem velká řecká písmena, obohaceno o nové litery, měkké a tvrdé znaky, sestavil Konstantin v 9.-10. století, na našem území památky pouze v hlaholici
- odešli do Říma a požadovali po papeži, aby uznal staroslověnštinu jako rovný jazyk k bohoslužbám (trilingvismus - 3 bohoslužebné jazyky - řečtina, latina, hebrejština), na zpáteční cestě Metoděj zajat a uvězněn, na příkaz papeže následně propuštěn
- Konst. onemocněl, šel do kláštera, kde přijal jméno Cyril, krátce nato zemřel
- v r. 1032 - založen Sázavský klášter, v r. 1097 - vyhnání poslední stoupenci Cyrila a Metoděje
PAMÁTKY:
- Proglas (9. stol) - pravděpodobný autor Konstantin
staroslověnská veršovaná předmluva překladu evangelia, obhajoba staroslověnského jazyka a práva na jeho liturgickou funkci
cíle - obhajoba jazyka, právo uznal jazyk jako bohoslužebný, program cyrilometodějské mise (šířit křesťanství), srozumitelnost jazyka, rozšiřování vzdělanosti - znalost bible
- Panonské legendy - Život Konstantinův, Život Metodějův
Život Konstantinův (869 - konec 9. stol)
napsali ho pravděpodobně jeho žáci, pojednává o jeho životě, o jeho misích, jedna kapitola o Velké Moravě, obhajuje učení a dílo Konstantina
Život Metodějův (885)
je lehčí na čtení, napsali ho jeho žáci, víc se věnuje působení na Velké Moravě, obhajuje slovanskou liturgii proti Bavorským kněžím

Svatý Václav (polovina 10. stol)
- první staroslověnská legenda o sv. Václavu, oficiální název: Život sv. Václava
Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu - kniha o rodu a utrpení knížete sv. Václava (počátek 11. stol)
- obě legendy z latinské předlohy - tzv. Gumpoldovy legendy, názvy uměle vytvořeny
Kristyánova legenda (konec 10. stol) - je latinská, do češtiny - Život a umučení sv. Václava a jeho babičky Ludmily
- autorem pravděpodobně někdo z rodu Slavníkovců, příbuzný sv. Vojtěcha; líčí působení různých svatých - i Drahomíry
- bojovala o vládu, boj křesťanství (Ludmila) s pohanstvím (Drahomíra)
Legendy o sv. Vojtěchovi (konec 11. stol) - verše o utrpení sv. Vojtěcha, dílo anonymní, autor musel být velmi vzdělaný, znal rétorické obraty, sv. Vojtěch - Slavníkovec, zemřel mučednickou smrtí v Prusku
Legendy o sv. Prokopovi

PRÁVNICKÉ BOHOSLUŽEBNÉ SPISY
Kyjevské listy (kolem roku 900) - originál se nedochoval, známe je jen z opisů, psaný hlaholicí, údajně obsahuje útržky z Konstantinových překladů
Pražské hlaholské zlomky - psány hlaholicí, zlomky staroslověnských modliteb z 11. stol
Nomokánon
Zákon sudnyj ljuděm

HISTORICKÁ PRÓZA
- kroniky - základem kronik tzv. nekrologia - záznamy o úmrtí členů nějaké korporace, např. kláštera
- letopisy - stručné zápisy důležitých zpráv o událostech, které se přihodili během roku - války, korunovace, přírodní pohromy aj
Kronika česká
- autorem Kosmas - kanovník, později děkan Svatovítské kapituly, v r. 1099 vysvěcen na kněze, studoval v Belgii v Lutychu, měl manželku Božetěchu a syna Jindřicha, podnikl hodně diplomatických cest po Evropě, zemřel v r. 1125
- kroniku psal posledních 6 let, je latinská, o staroslověnštině se nezmiňuje, užívány bohemismy, není moc historicky věrohodná
- autor využívá přísloví, pořekadel, přítomné řeči, anekdot, fantazie, kronika má umělecké hodnoty
- prameny pro kroniku - bájná vyprávění starců, očitá vyprávění svědků, to, co sám viděl a slyšel
- má 3 části - 1) Potopa světa, stavba Babylonské věže, až do roku 1038 - smrt Jaromíra
2) Výprava Břetislava do Polska - 1092 smrt Konráda
3) 1092 - 1125
- pokračovatelé Kosmovy kroniky - kanovník vyšehradský a mnich sázavský, Jarloch - premonstrátský opat, Vincentius

DUCHOVNÍ LYRIKA
- Hospodine, pomiluj ny (2. pol. 10. stol) - staroslověnská, nám se zachovala v počeštěné podobě, připisována sv. Vojtěchovi, Karel IV. ji zavedl jako píseň ke korunovaci
- Sv. Václava, vévodo české země (12. stol) - původně 3, později 9 slok
- Slovo do světa - báseň, první česká věta byla připsána do zakládací listiny Litoměřické kapituly z počátku 13. století
(glosy - komentáře k textu)

LATINSKÁ LITERATURA V ČESKÝCH ZEMÍCH
- latina - církevní jazyk, oblíbená zejména próza (historická) a legendy
- děleno do tří skupin => svatováclavské, svatoludmilské, svatovojtěšské
- od 12. století oblíbené kroniky a letopisy - Kosmova kronika
Zbraslavská kronika - podle kláštera - autor mnich Ota, později Petr Žitavský (14. stol), kronika vlády Václava II., později rozšířena na vypsání dějin českých zemí, dovedena do r. 1338, vynikající stylista, velmi vzdělaný, znal základy poetiky a rétoriky, latinský název "Chronicon Aulea Regial"
Kronika Žďárského kláštera
- autor Jindřich Řezbář, vedena ve Žďáru n/S

- další žánry - DRAMA - Svatojiřské oficium - tématika Velikonoc, dochovala se pouze část - 3 marie jdou k hrobu Kristovu, autor neznámý
- právnická literatura - hodně textů z kanceláře Karla IV., např. zákoník Majestas Carolina - korunovační řád
- naučná literatura - vědec Bartoloměj z Chlumce = Klaret (14. stol) - vytvořil 3 slovníky - vykládal odborné latinské terminologie, psané česky, veršované, 1. slovník - vokabulář, 2. - glosář, 3. - bohemář

ČESKÁ LITERATURA
- bohemismy - česká slova, které přijali jiné národy
- první díla v češtině - Hospodine, pomiluj ny, sv. Václave…
Ostrovská píseň (2. polovina 13. stol), psána vysokým stylem, využití metafor, jazykovým prostředků, zpracovává myšlenku přítomnosti Krista ve svátosti oltáře, zda je přítomen v oplatce, jeho krev ve víně
- rytířská epika - Alexandreida - veršovaný epos o Alexandru Makedonském, gnómická trojverší (gnómy - poučení) - tří verší s moudrou myšlenkou, předloha v zahraniční verzi, není důraz na obsah ale na techniku zpracování, česká má vysokou úroveň, osmislabičné verše, autor byl vyšší šlechtic, jméno neznámé
Trójanská kronika - pojednává o Trójské válce, podkladem jsou cizí prameny, první tištěné dílo u nás, v Plzni roku 1468
Tristan a Izolda - příběh lásky
-KRONIKY - Dalimilova kronika (14. stol) - možným autorem tzv. Dalimil Meziříčský, kanovník Boleslavský, uvedl Václav Hájek z Libočně - dodnes se neví pravý autor
1. česká veršovaná kronika, je psána bezrozměrným veršem (nemá rýmy, rytmus, blíží se běžné mluvené řeči), cca 4500 veršů, 106 krátkých kapitol, autor patřil k nižší šlechtě, psal latinsky a německy, byl silný vlastenec, neměl rád Němce
kronika vznikla jako reakce na nástup cizince na český trůn - Jana Lucemburského, pramenem Kosmova kronika
je zaměřena proti Němcům, dvorským obyčejům z ciziny (vedou k změkčilosti panského dvora) a proti vyšší šlechtě a měšťanům
-LYRIKA a) duchovní b) světská
Duchovní lyrika
- Ostrovská píseň (Slovo do světa)
- Kunhutina modlitba - zapsána v breviáři Kunhuty (dcera Přemysla Otakara II.), má 2 části - a) Chvála Krista, b) klasická modlitba
- Buoh všemohúci
- Jezu Kriste, ščedrý kněže
- Otep Mythy - ovlivněna Písní písní (základní motiv - dívka touží po Kristu)
- vznikali i písně oslavující Pannu Marii, ale oslavují i světské milostné prvky
Světská lyrika
- vychází k francouzské kurtoazní (milostné dvorské) lyriky
- láska pojímána jako utrpení, muž poddaným ženy
- u nás ve formě alb (svítáníčko), strach z drben
- Dřevo se listem odieva (14. stol)
- Jměj se dobře srdečko (2. pol. 14. stol)
- Přečekaje vše zle stráže
- Závišova píseň - nejpropracovanější, vychází z německé předlohy, prvky přírodní lyriky (labuť, orel, lov), prvky dvorské lyriky (pěvec trpí a raději chce zemřít než by trpěl neopětovanou láskou)
- vagant - chudý potulný student, např. Zanechme učení, Píseň veselé chudiny
- ČESKÉ LEGENDY (14. stol)
- Legenda o svaté Kateřině - vycházela z latinských prozaických předloh, ze skutečné události z roku 1307 ze života svaté Kateřiny (patronka filozofie) - hlavní hrdinka exotická princezna Kateřina, důležité dva sny - zjeví se jí ve snu malý Ježíšek, nechce se na ní podívat, protože nebyla křtěna => proto se nechá pokřtít, odmítá ruku syna císaře Maxencia a zasvětí svůj život Kristu, ve druhém snu vidí sebe jako nevěstu Krista v hodovní síni, dále obrátí ve veřejných disputacích na křesťanskou víru ostatní, Maxencius se mstí, upálí tyto křesťany, popraví i svou manželku, Kateřinu zbičoval a utýral
symbolika 6 barev: černá, bíla - naděje, nevinnost, červená - krev, láska, modrá - věrnost, žlutá - znak světců, zelená - naděje na spasení
v díle se mísí duchovní lyrika se světskými prvky, exotická mystika, je veršované, psaný oktosylabem se sdruženým veršem
- Legenda o svatém Prokopu - kronikářským způsobem zachycuje život svatého Prokopa (založil Sázavský klášter) a jeho snahy o zachování slovanské liturgie od narození do smrti
u nás cennější než o svaté Kateřině (Prokop byl Čech)
legenda zachycuje 2 zajímavé scény 1) zahnání čertů 2) zahnání Němců, zachování latinské liturgie
psaný sdruženým rýmem, okrosilabem s odchylkami, zdůrazňuje národní cítění. prostý srozumitelný jazyk
- legendy (o svatých) = hagiografická literatura
- SATIRA (kritické zesměšnění): a) poezie b) próza c) drama
a) žákovská (vagantská) poezie
- písně "Píseň veselé chudiny" - sociální problémy
- Zanechme učení
- Podkoní a žák - psáno formou sporu, veršovaná satirická skladba, výpověď o životě nižších vrstev, podkoní se hádá o přednostech svého stavu se studentem, hádají se, kdo se má hůř, vše končí rvačkou, autor (pozorovatel) uteče, o obou aktérech se dozvídáme z jejich atributů
- k žákovské poezii se vztahovali o spory jeptišek a mnichů, využití ironie a satiry, někdy až sarkasmu, vulgárních slov, tzv. makarónský verš

Smilova škola
Smil Flaška z Pardubic, + 1402, synovec Arnošta z Pardubic, bojoval proti panovníkovi Václavu IV., napsal skladbu "Nová rada" - alegoricky satirické dílo s didaktickým zaměřením - 44 zvířat radí lvu (králi) jak vládnout, dobrá zvířata radí dobře, zlá ironicky, polovina zvířat má 4 nohy, druhá polovina ptáci, začíná radit orel, končí labuť - uprostřed ježek a veverka, psáno sdruženým veršem oktosylabem
- Svár vody s vínem - není doložen autor, satirická skladba psaná formou dialogu, spor, kdo je důležitější (voda nebo víno), alegorie (církev a světci), hádají se kdo je lepší, rozhodne to opilý mistr => obojí je potřeba
- Rada otce synovi - není doložen autor, má nižší úroveň, autor radí mladému šlechtici, jak dodržovat principy rytířské morálky

POČÁTKY ČESKÉHO DRAMATU
- autory nejspíš žáci a studenti, vzdělaní => využití latiny a češtiny, vulgární výrazy
Mastičkář - autor neznámý, pravděpodobně žáci
. mistr Severin - šarlatán
- sluhové - Rubín, Pustrpalk
- vychvalují své zboží - různé masti (puška - nádoby na mast)
- další postavy - Abrahám, jeho syn Izák
- duchovní postavy - 3 Marie - putují k hrobu Krista, aby pomazaly jeho tělo
- drama je dochováno jen ve zlomcích (431 veršů), součást her "O třech Mariích" či Velikonočních obřadů, má fraškovitý charakter, vulgarismy z oblasti sexu a vylučování

slovíčka: laicizace = zesvětštění, demokratizace = zlidovění J

Tkadleček - prozaické filozofické náročné alegorické dílo (14. stol) - má formu sporu tkadlečka s Neštěstím (personifikovaným), obviňuje ho, že může za nevěru jeho Adličky, vyhraje Neštěstí, protože bez něj to na světě nejde
v díle zašifrovány filozofické názory na svobodu lidského jednání, otázky smyslu života
- předloha pro Jana z Žatce - Oráč z Čech - písař, který vedl spor se Smrtí, která mu vzala jeho manželku Markétu, hádají se, spor jde před Boží soud, vítězí smrt, protože je potřebná, přiznává mu čest
- 34 kapitol, 32 kapitol vlastní spor, 33. - Boží soud, 34. - modlitba za zemřelou Markétu

Zábavná próza
Trojánská kronika (1. tištěná kronika u nás)
zpracování Tristan a Izolda
pověst o Štilfrídovi a Bruncvíkovi
cestopis Milion (Marco Polo) - zaznamenává cestu do Číny a Mongolska za císařem Kublanem, 1281 - odcházel s otcem a strýcem, když se vracel, zúčastnil se námořní bitvy, byl zatčen a své zážitky vyprávěl spoluvězni (Roticello z Pisy), který zážitky zaznamenal, název dodán až déle
Mandevillův cestopis - zaznamenával údajně cestu anglického cestovatele, autor belgický lékař, cestopis je smyšlený s fantastickými prvky, dřív brán jako pravý
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adi Adi | Web | 5. září 2009 v 17:03 | Reagovat

AVE SATAN_!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.