Psychické vlastnosti osobnosti

4. května 2009 v 16:04 | Muninka:-) |  ◄ Referáty ►
Psychické vlastnosti osobnosti jsou součástí psychických jevů osobnosti. Představují dlouhodobější a stálejší znaky osobnosti. Mezi psychické vlastnosti řadíme:
Temperament
Schopnosti
Charakter
Motivy a postoje
Volní vlastnosti

Temperament
Tento název pochází z latinského slova "temperamentum" = poměr). Temperament je soubor z velké části vrozených vlastností, které ovlivňují dynamiku prožívání a chování jedince. Projevuje se zejména jako reakce na člověka, jak rychle a silně vznikne a jak často se tyto reakce střídají. Temperamentové vlastnosti jsou dány biologickým základem (je určen dědičností). Sice se nedá změnit, ovšem správnou výchovou jej můžeme kultivovat.
Zařadit temperament do skupin se snažilo několik filozofů, lékařů, psychologů. Mezi ně patří například Hippokrates, I. P. Pavlov, C. G. Jung a další.

Hippokratova teorie tělních tekutin
Hippokrates dělil osobnosti podle převažujících tekutinách v těle (krev, hlen, žlutá a černá žluč):
Sangvinik - (krev) vyrovnaný, veselý, ale emočně a názorově nestálý
Melancholik - (černá žluč), přecitlivělý
Cholerik - (žluč), vznětlivý, ale spolehlivý a stálý
Flegmatik - (hlen) vyrovnaný, lhostejný
Hippokratova teorie byla později zpracována slavným antickým lékařem Galénem, kterého dále přepracoval Hansem Eysenckem.

Eysenckova temperamentová typologie
Sangvinik - společenský, přístupný, hovorný, nenucený, čilý, optimistický
Melancholik - náladový, úzkostný, rezervovaný, tichý
Cholerik - nedůtklivý, neklidný, útočný, impulzivní, aktivní
Flegmatik - obezřetný, rozvážný, spolehlivý, klidný, vyrovnaný

Kretschmerova konstituční teorie
Pyknický typ - obézní, optimistický
Astenický typ - vychrtlý, odtažitý
Atletický typ- atletický, vyrovnaný

Jungova teorie
Tento švýcarský psycholog dále rozlišil dva typy osobnosti:

Introvert - člověk, který je zaměřený do svého nitra, je plachý, ve společnosti nejistý, velice málo průbojný, prožívá bohatý a intenzivní vnitřní život s hlubokými city.
Extrovert - člověk, který se zaměřuje na vnější svět, je otevřený k ostatním, aktivní, snadno se přizpůsobuje změnám, velice přístupný.

Schopnosti
Schopnosti jsou takové vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti. Jsou ukazatelem rozdílu v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek. Vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-filozofických dispozic (vloh). Vlohy samy o sobě schopnosti neurčují. Pokud člověk své vlohy nerozvíjí, tak se schopnosti neprojeví. Schopnosti se postupně vytvářejí učením, hrou, zkušenostmi atd.

Schopnosti mohou být primární nebo sekundární. Primární schopnosti (například schopnost prostorové představivosti, emocionality) jsou zapotřebí, aby se mohly rozvíjet další (sekundární) schopnosti (čtení, psaní, počítání…).

Stupně schopností:
Vlohy - jsou chápány pouze jako možnosti, které je nutno rozvíjet, jinak zakrní
Nadání - souhrn schopností jednoho druhu, který umožňuje nadprůměrné výkony (souhrn vloh nebo obzvláště vyvinuté vlohy)
Talent - rozvinuté nadání, vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů ve svém oboru
Genialita - mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla, které posouvají lidské možnosti a stávají se součastí kulturního dědictví.

Inteligence
Rozsah kognitivních schopností, které umožňují učení, řešení problémů, přizpůsobování apod. Tato rozumová schopnost podmiňuje rychlé, správné a účelné nacházení vztahů mezi věcmi a jevy. Rozlišuje se:
Fluidní inteligence (vrozená)
Krystalická inteligence - založena na zkušenostech, dovednostech získaných učením a schopnostech, které je umožní využít.

Další pojmy související se schopnostmi
Dovednosti - učením získané dispozice k určité činnosti
Vědomosti - učením osvojený poznatek
Návyk - vzniká díky opakování, vykonávání činnosti se stává automatickým
Tvořivost - kreativita, zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, mezi inteligencí a tvořivostí je volný poměr

Charakter
Charakter souvisí s individuální morálkou jedince. Projevuje se v chování a jednání člověka ve vztahu k člověku, k práci, k sobě a z toho lze poznat i hodnoty jedince. Je formován především výchovou. Psychologie se na charakter dívá ze dvou pohledů:
1) vyjadřuje individuální zvláštnosti člověka
2) vyjadřuje pohotovost člověka jednat podle určitých etických principů

Někdy označován jako emoční inteligence, znalost vlastních emocí, jejich zvládání, možnost sám sebe motivovat, vnímání emocí ostatních, schopnost mezilidských vztahů, svědomí, systém morální kontroly… Někteří psychologové ji vzhledem k úspěšnosti v životě staví na úroveň obecné inteligence.
S charakterem velice úzce souvisí svědomí, které plní při narušení morálních hodnot člověka funkci alarmu. Pokud ovšem člověk jedná ve shodě se svými morálními zásadami, díky svědomí mu jeho činy přináší uspokojení.
Podle charakteru se člověk rozhoduje mezi různými cíly a zpravidla vybírá ten, který je nejbližší jeho hodnotám. Přesto rozhodnutí není vždy jednoduché, protože se v jedinci vyskytne tzv. vnitřní konflikt. Jedinec může váhat mezi dvěma pozitivními cíly, dvěma negativními cíli nebo pozitivním a negativním cílem.

Motivy a postoje
Motivy a postoje jsou pohnutkami k jednání osobnosti. Do této skupiny je zahrnut celek vědomých a nevědomých faktorů, které psychicky ovlivňují člověka tak, že na jejich základě uskutečňuje své chování a činy. Motivace může být vzbuzena vnitřními podněty - impulsy (tím je například žízeň nebo ctižádost) nebo vnějšími podněty - incentivy, ty vycházejí z vnějšího prostředí (například zkouška).


Zdrojem lidské motivace jsou:
Potřeby
Potřeby jsou pociťovaný nedostatek nebo přebytek něčeho, co člověk potřebuje k životu. Může se jednat o:
základní biologické potřeby, které člověka motivují k tomu, aby se staral o své tělo z fyziologického hlediska
společenské potřeby, kdy člověk potřebuje společnost druhých lidí, komunikace, uplatnění ve společnost.
Podle Abrahama Maslowase potřeby dělí nejen na biologické a sociální, ale dále na kulturní, psychické, estetické a seřadil je podle důležitosti pro člověka do stupňovitého řazení.

Zájmy
Zájem je trvalejší vztah člověka k nějakému člověku, činnosti, předmětu a má zpravidla citový doprovod. Zájmy mohou být vyjadřené (to, co člověk považuje za zajímavé) a manifestované (to, čemu dá člověk přednost). Díky zájmům může člověk být aktivován k tomu, aby začal rozvíjet své vrozené dispozice.

Ideály
Ideál je představa o něčem dokonalém. Může se stát příkladem pro nějakého člověka. Může se jím stát někdo z rodičů, zpěvák/zpěvačka, herec/herečka…, ale nemusí to být pouze osobnosti, ale také třeba myšlenky, normy, chování atd. Ideál charakterizuje, jaké má člověk morální zásady a hodnoty a celkovou zaměřenost osoby.

Hodnoty
Hodnoty obsahují názor jedince na to, co je správné a nesprávné. Často mají zásadní roli v rozhodování.

Zvyk
Zvyk je tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.

Cíl
Směr, kterým se člověk ubírá, a vztyčený bod, kterého chce dosáhnout (nebo také nečemu se vyhnout).

Pud
Vrozená pohnutka k činnosti.

Volní vlastnosti
Jsou podmíněny vůlí člověka. Vyjadřují záměrné, cílevědomé úsilí k dosažení vytyčeného cíle. Projevují se zejména v seberegulaci chování a jednání. Pomáhají při překonávání překážek, splňování úkolů, dokončení činnosti atd.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kiki kiki | Web | 25. května 2012 v 8:24 | Reagovat

díky moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.