Ostnokožci, Strunatci - biologie

12. srpna 2010 v 15:02 | Monča :) |  ↕ Něco do školy ↕
kmen: Ostnokožci
- paprsčitě souměrní
- larvy jsou bilatelárně souměrní
- pohyb pomocí ramen nebo panožek
- v podkožním vazivu vápnité destičky => izolovaně (u sumýšů) nebo splývají (u ježovek - vytváří vnitřní kostru)
- existovali v prvohorách, největší rozkvět v druhohorách
- larvy mají schopnost plavat => metamorfóza => mění se na paprsčitě souměrné dospělce, ztrácejí schopnost plavat
- nemají dýchací a vylučovací soustavu
  • trávicí soustava - řitní otvor navrchu, většinou je přímá
  • ambulakrální soustava = systém vodních cév, má dýchací a vylučovací funkci, začíná madrepovou destičkou, končí v panožkách, panožky se naplňují nebo vyprazdňují vodou
  • pseudohemální soustava - systém kanálků, funkce není zcela jasná, pravděpodobně přivádí živiny nervové soustavě
  • rozmnožování - gonochoristé, oplození vnější, vývin nepřímý, obrovská regenerační schopnost (autotomie - odhazují chapadlo při ohrožení)

Anatomie

-        
larvy mají schopnost plavat " dochází k přeměně " bilaterální larvy se mění na paprsčité dospělce " už neplavou; paprsčitá souměrnost ve všech soustavách (mají kruhovou strukturu kolem trubice, okolo paprsky)
-         Nemají DS ani VS
-         TS - př. u ježovek přímá; liší se u jednotlivých tříd
-         Ambulakrální soustava = systém vodních cév (vedou vodu); začíná proděravělou trubičkou (=madreporová) a končí v panožkách; slouží k pohybu a má dýchací a vylučovací funkci
-         prostřednictvím panožek se pohybují " naplňují se nebo vyprazdňují vodou
-         Pseudohemální soustava - systém kanálků, pravděpodobně přivádí živiny soustavě nervové
-         Rozmnožování - gonochoristé, oplození vnější ve vodě, vývin přes larvu (nepřímý), obrovská regenerační schopnost (největší regenerační schopnost mají hadice)
-         Hadice, hvězdice - autotomie = odhazují rameno

Třída Lilijice

-         Nejprimitivnější z ostnokožců
-         Žijí přisedle
-         Ramena, kalich, stopka
-         Trávicí trubice vyúsťuje mezi rameny
-         Vychytávají drobné organické částečky z vody rameny = mikrofágové

Třída Hvězdice

-         Pohyblivé, podoba hvězdice
-         Ústní otvor naspodu
-         Řitní otvor navrchu
-         Pohyb - panožky
-         Vychlípitelný žaludek
-         Dravci - korály, korýši, měkkýši
-         Dokáže panožkami otevřít lasturu

Třída Hadice

-         Druhově nejbohatší
-         Patrná hranice mezi tělem a rameny
-         Slepá trávicí trubice
-         Pohyb pomocí ramen (neboli panožkami)
-         Největší schopnost autotomie

Třída Ježovky

-         Nemají ramena
-         Souvislá podkožní schránka = endoskelet
-         Pohyblivé ostny
-         Pedicelárie = klešťovité útvary " čistí povrch ježovky, vychytávají potravu
-         Některé mají jedové žlázy
-         Aristetolova lucerna - žvýkací aparát
-         Paprsčitá souměrnost
-         Obrušují řasy, živí se drobnými živočichy
-         Srdčité ježovky - žijí zahrabané na dně
-         Zástupci:
o       Ježovka jedlá - potrava

Třída Sumýši

-         Mají mikroskopické destičky (v podkožním vazivu), redukovaná schránka
-         Vakovitý tvar těla = mořské okurky
-         Ústa a řiť na opačných koncích
-         Příústní chapadla
-         Vodní plíce (=vylučovací i dýchací soustava)
-         Živí se planktonem a organickými částečkami
-         V případě nebezpečí vyvrhují část útrob - obrana

kmen strunatci

-         Triblastika (3zárodečné listy)
-         Coelom
-         Dvoustranně souměrní
-         Nejvyšší stupeň organizace
                                
Základní znaky strunatců:
- mají strunu hřbetní - chorda - zůstává po celý život, u vyšších strunatců je to orgán přechodný - pouze v zárodečném vývoji
- žaberní štěrbiny - párové otvory na obou stranách
- trubicovitá nervová soustava
- pravý ocas - část za řití - neprochází tam trávicí trubice
- objevili se v kambiu

1. podkmen: PLÁŠTĚNCI
- mají rosolovitý plášť - tuniku
- mořští, jednotlivě i v koloniích
- vývin nepřímý, larva připomíná pulce, nervová trubice a chorda jen v ocasní části těla => larva ztrácí ocásek, mění se v dospělce, ti nemají chordu, žijí přisedlé
  • cévní soustava - otevřená - jediní strunatci
  • rozmnožování - hermafroditi, pohlavní orgány ve vaku; i nepohlavní rozmnožování - pučení

1. třída - SUMKY
- přisedlé, chorda jen u larev

2. třída - SALPY
- žijí pelagicky - plavou
- soudečkovité tělo, přijímací a vylučovací orgány proti sobě

3. třída - VRŠENKY
- dospělci mají ocas, tvoří schránky, vychytávají plankton

2. podkmen: BEZLEBEČNÍ
- kopinatec plžovitý - vývojově významný
- mají po celý život znaky strunatců
- připomínají drobné rybky, hřbetní a břišní ploutevní lem + ocasní ploutvička
- po celém těle světločivé buňky
- hmatová tykadla kolem ústního otvoru
- dýchají celým povrchem těla
- cévní soustava - uzavřená
- vylučovací soustava - vylučovací buňky
- gonochoristé, oplození mimotělní, z vajíček se líhnou larvy
- přes den jsou zahrabání v písku

3. podkmen: OBRATLOVCI (Vertebráta)
- opěrná soustava - mají vnitřní kostru - chrupavčitá (paryby, chrupavčité ryby, kruhoústí) nebo kostnatá
- kostra => trupu - hlavy = lebka (mozková, obličejová) - končetin
- lebka obličejová - vzniká ze sedmi žaberních oblouků - přepážky mezi žaberními štěrbinami; čelisti z 1. žaberního oblouku
- kostra končetin => pletenec - končetiny k trupu
- vícevrstevná pokožka . charakteristický pokryv
- nervová soustava - nejdokonalejší
=> mozek + mícha = centrální nervová soustava
=> periferní nervová soustava
- cévní soustava - centrum srdce, červené krvinky - hemoglobin
- dýchací soustava - žábry nebo plíce + kůže
- vylučovací soustava - párové ledviny u hřbetu

nadtřída: BEZČELISTNATCI
1. třída - KRUHOÚSTÍ
- většina vymřela
- hadovité tělo, kruhovitá přísavka s rohovitými zoubky, nepárová nozdra, za očima 7 žaberních štěrbin
- mají hřbetní strunu, jednoduchý mozek, rovnovážně-sluchový orgán ve vnitřním uchu - pouze 2 polokruhové kanálky
- mají proudový orgán
- srdce má předsíň a komoru
- rozmnožování - oplození vnější, gonochoristé, z vajíček se líhnou larvy odlišné od dospělců, larva - minoha - žije několik let, poté dospělec
- mořské druhy - ektoparazitické - ožírají, před rozmnožováním se vytřou a táhnou :)
- sladkovodní
Ø      řád - mihule
- mihule potoční - vejde se do dlaně
- mihule říční
- mihule mořská - "mega" mihule :)
Ø      řád - sliznatky
- vypadají jako mihule, kolem úst mají tykadýlka, zakrnělé oči; endoparazité - vyžírají ryby

nadtřída: ČELISTNATCI
- mají horní a dolní čelist - z 1. žaberního oblouku
1. třída - PARYBY
- slepá vývojová linie, ekologicky úspěšní
- 2 typy těla: a) žraloci - mají torpédovité tělo
b) rejnoci - mají dorzovendrálně zploštělé tělo, po obvodu mají ploutevní lem, protáhlý ocas
- hlava protažena v rypec = rostrun
- nesouměrná ocasní ploutev - heterocerkní - hlavní zdroj pohybu
- párové prsní ploutve - výšková kormidla; hřbetní ploutev
- párové pářící orgány, oplození vnitřní
- tělo pokrývají plakoidní šupiny, připomínají zuby
- zuby mají tutéž stavbu, v několika řadách, funkční je jen ta přední; snadno se lámou . posouvají se
- kostra chrupavčitá, místy zvápenatělá = osifikovaná
- mají postraní čáru - proudový orgán
- párové oční jamky
- na hlavně orgán zaznamenávající změnu elektrického pole
- vnitřní ucho - 3 polokruhovité trubičky + vejčitý a kulovitý váček
- krátké a nečleněné střevo; střevní řasa
- trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustava - jeden vývod = kloaka
- nemají plynový měchýř - musí se neustále pohybovat
- velká játra; dýchají žábrami
- větší množství močoviny v krvi kvůli hypertonickému prostředí v moři
- nadbytečné soli jsou odstraňovány rektální žlázou
- rozmnožování - jsou březí různě dlouho; vejcorodí, vejcoživorodí (vajíčka vyživována ve vejcovodech) i živorodí (výživa krevním oběhem matky)
- žraloci mají velká vajíčka, hodně žloudku, rohovité obaly, úponky na přichycení

1. podtřída: CHIMÉRY
- velká hlava, oči, mísí se starobylé a pokrokové znaky, žijí ve velkých hloubkách, mají lysou kůži, nemají vnitřní řasu, žaberní štěrbiny kryté víčky, nemají kloaku, samci menší než samice

2. podtřída: PŘÍČNOÚSTÍ
1. řád - ŽRALOUNI
- máčka skvrnitá - běžný žralok, 70 cm, má na sobě skvrny, i ve středozemním moři
- žralok modravý - až 4m, žere tuňáky, může ohrozit člověka
- kladivoun - nebezpeční, okolo 5m
2. řád - OBROUNI
- velké druhy žraloků
- žralok bílý "lidožravý" - až 8m, živí se lachtany, kytovci, nebezpečný
- žralok velký - až 15m, 8 tun, žere plankton
- žralok obrovský - až 20m, filtruje vodu
3. řád - OSTROUNI
- drobné paryby, žijí v hejnech, před hřbetní ploutví mají ostré trny
- ostroun obecný - středozemní moře
4. řád - REJNOCI
- rejnok ostnatý - bičovitý ocas, samice jsou o něco větší, loví se pro maso
- trnucha obecná - až 2,5m, na hřbetě u kořenu ocasu má trn s jedovou žlázou
- parejnok elektrický - cca 1m, má elektrické orgány - svalové baterie - až 300W - omráčí kořist + obrana
- rejnoci rodu manta - manta atlantská - rozpětí až 7m, živý se planktonem

2. třída: RYBY
- druhově nejbohatší třída, ve všech typech vod
- hydrodynamický tvar těla
- zbarvení způsobuje pigment
- kůže pokrytá slizem - snižuje tření, ochrana před macerací = rozmáčení
- mají kostěné šupiny - překrývají se, jejich počet je přibližně stálý
- typy šupin: a) cykloidní - oválné a hladké
b) ktenoidní - např. okoun
c) ganoidní - jeseter
- kostra - 2 typy kostí - vzniklé osifikací chrupavek; kosti kožního původu
- obratle ryb jsou dvojduté?
- páteř
- lebka - na stranách jsou kosti skřelové - kryjí žábry
- poslední žaberní oblouk - požerákové kost, na vrchu jsou požerákové zuby (ke zpracování potravy)
- ploutve - hřbetní, ocasní, řitní - nepárové; prsní, břišní - v páru; jsou vyztužené kostěnými paprsky (nerozvětvené, rozvětvené)
- ocasní ploutev: a) difycerkní - bahníci
b) heterocerkní - jeseteři
c) homocerkní - kaprovité ryby, úhoř
- svalová soustava - segmentované svalstvo, mají svalové kůstky
- nervová soustava - malý mozek - největší je střední mozek; mozeček - slouží k pohybové koordinaci; z mozku - mozkové nervy; z míchy (= centrum svalového pohybu) - mízní nervy
- instinktivní chování
- smyslové orgány - mají postraní čáru = rýha do které ústí nervová zakončení
- oko - bez víček; zaostřuje tak, že se pohybuje celá čočka
- vnitřní ucho - 3 polokruhové trubičky; jsou zde otolity = vápenaté kamínky
- součást rovnovážného ústrojí = polohové kamínky
- plynový měchýř - hydrostatická funkce, u řady ryb je propojený s hlavou => slouží i jako sluchový orgán (rezonátor)
- čich - párové nozdry + přepážka
- chuťová tělíska - vnímají chemismus vody, nejen u tlamky, ale i na těle
- hmat - soustředěn do pysků a hmatových vousků
- trávicí soustava - ústa - mohou být zuby a nemusí, opakovaná výměna zubů
- hltan => jícen => žaludek => střeva => řitní otvor
- mají velká játra - tvorba žluči v žlučníku - štěpí tuky
- tkáň slinivky je rozptýlena kolem trávicí trubice
- dýchací soustava - žábry
- žaberní lupínky - bohatě prokrvené
- omývá je voda => okysličení krve
- žaberní tyčinky - k zachycování potravy
- cévní soustava - základem je srdce - plněno pouze odkysličenou krví; 1 předsíň + 1 komora, před předsíní je žilní sklad
- červené krvinky obsahují hemoglobin a mají jádro
- vylučovací soustava - párové ledviny mezi páteří a plynovým měchýřem
- rozmnožování - gonochoristé, minimální dvojtvárnost
- pohlavní znaky v době páření výrazné, jinak těžko odlišitelné
- v době páření je u samiček tělní dutina vyplněná jikrami => jikernačky
- samečci mají varlata a do vody vypouští mlíčí => mlíčáci
- trdliště - místa, kde se ryby třou => vnější oplození
- z oplozených jiker => rybí plůdek (na břišní straně žloutkový váček - čerpá z něj živiny => zmenšuje se až odpadne

1. podtřída: CHRUPAVČITÍ
1. řád - JESETEŘI
- chrupavčitá kostra, ganoidní šupiny, připomínají žraloka - mají rypec
- kolem úst hmatové vousky (bezzubá ústa)
- heterocerkní ocasní ploutev
- mořské druhy se třou ve sladkých vodách
- jeseter malý - sladkovodní, v povodí Dunaje, kolem 50cm
- vyza velká (kuso kuso) - podobná jeseterovi, mohutnější, může mít až 10m, v Kaspickém moři, největší sladkovodní ryba
2. řád - BICHIŘI
- starobylá skupina
- pouze v Africe, aktivní v noci, cca 1m
- mají velké množství ploutví, prsní ploutve mají svalnaté
- mají plicní vaky - dýchají i vzdušný kyslík

2. podtřída: KOSTNATÍ
1. řád - KOSTLÍNI
- stará skupina, zkostnatělá kostra, až 3m, Severní a Střední Amerika
- vypadá jako štika - i způsobem života
2. řád - KAPROUNI
- stará skupina
- kaproun obecný - Severní Amerika, asi 1m
3. řád - BEZOSTNÍ
- velký hospodářský význam (lov)
- v hřbetní ploutvi mají jen měkké paprsky => bezostní
- mají propojený plynový měchýř a trávicí trubici
- často ve velkých hejnech
- sleď obecný - až 30cm
- sardinky
- šproty
4. řád - MÁLOOSTNÍ
- 1-3 tvrdé paprsky
- mají Weberův orgán (aparát) - zprostředkovává propojení plynového měchýře a vnitřního ucha, přenos informací
- kapr obecný - u nás hospodářsky nejvýznamnější, šupináč nebo lysec
- lín obecný - drobné šupiny, hodně slizu
- bolem dravý - jediný dravec
- karas obecný, parma obecná, jelec tloušť, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, amur bílý, perlín ostrobřichý, plotice obecná
5. řád - TRNOBŘIŠŠÍ
- mnohé se chovají v akváriích
- piraňa - pochází z Amazonky
6. řád - SUMCI
- mají Weberův orgán, kolem úst velké hmatové vousy, tělo většinou holé
- sumec velký - dlouhá řitní ploutev, naše největší ryba, může mít i 3m, váží metrák i více
- sumeček americký - nepůvodní, ze Severní Ameriky
7. řád - ŠTIKY
- hřbetní ploutev posunutá dozadu
- štika obecná - dravec, cca 1m, žije samotářsky
8. řád - LOSOSI
- losos obecný - na tření táhnou proti proudu do sladkých vod
-

9. řád - ĎASOVCI
- ďas mořský - ve velkých hloubkách
10. řád - HRDLOPLOUTVÍ
- na hrdle ploutve - břišní ploutve posunuty před prsní
- na hřbetě mohou být až 3 ploutve
- mník jednovousý
- treska obecná - hospodářsky významný druh
11. řád - VOLNOOSTNÍ
- na hřbetě na volno tvrdé paprsky
- koljuška tříostná - na hřbetě 3 paprsky, které při podráždění postaví, samec staví hnízdo, samička do něj naklade jikry a sameček ho velmi agresivně hlídá (při rozrušení postaví paprsky)
- koníček mořský - ryba s ovíjivým ocáskem, o jikry se stará sameček, který je přechovává ve zvláštním vaku na břiše
12. řád - ROPUŠNICE
- na hřbetě ostré trny - často napojené na jedovou žlázu
- ropušnice - jedovaté žlázy
- vranka obecná
13. řád - OSTNOPLOUTVÍ
- druhá nejpočetnější skupina ryb; ktenoidní šupiny
- dvojitá hřbetní ploutev - v přední části tvrdé paprsky
- plynový měchýř není spojen s trávicí soustavou
- okoun říční - černé svislé skvrny, dravec
- candát obecný - dravec, má výtečné maso
- ježdík obecný
- makrelovité - mořští, dobří plavci
- tuňák - mezi hřbetní a ocasní ploutví drobné ploutvičky; až 3m, půl tuny, dobré maso)
- makrela obecná - prodává se uzená
- čichlidy - v afrických jezerech, jikry uchovávají v tlamě
14. řád - ČTVERZUBCI
- tropická moře, tlamka vypadá jako zobec, nemají břišní ploutve, nafukují se
- ježíci
- čtverzubci
- havýši - mají krunýř, pohybují jen ploutvemi, které trčí z krunýře
15. řád - HOLOBŘIŠÍ
- hadovitě tělo, nemají břišní ploutve, kolem ocasu ploutevní lem
- úhoř říční - táhnou se třít do Sargasového moře, po vytření hynou; larvy - tvar vrbových lístků, unášeny Golfským proudem k Evropě (3 roky) - tam už mají úhořovitý tvar = monté => samci zůstávají v ústí řek, samičky postupují proti proudu a v řekách dorůstají a žijí 10 let
- ryby, které se táhnou třít do slané vody = katadromní; opakem jsou druhy anadromní (lososi, mihule mořská)
16. řád - PLATÝZOVÉ
- mají zploštělé tělo, žijí při dně, larva je souměrná
- oko se vývojově přesunulo k hornímu => oči na jedné straně


třída - NOSDRATÍ
- znaky jako u čtyřnožců

podtřída: LALOKOPLOUTVÍ
- latimérie podivná - "živoucí zkamenělina", poprvé vylovena v r. 1938 u břehu Afriky; až 2m velká, velké šupiny, ploutve jsou předchůdci končetin u obojživelníků

podtřída: DVOJDYŠNÍ
- jsou schopni dýchat plícemi i žábry, okysličená krev jde do srdce
- mají redukovanou lebku, mají kloaku
- bahník australský - 1 plicní vak
- bahník americký + 4 bahníci z Afriky mají 2 plicní vaky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.